Jak správně reagovat, když se někdo zraní? Dokážeme v krizové situaci zachovat
chladnou hlavu a rozhodnout se, komu pomoci jako prvnímu? A co když člověk
nepotřebuje ošetřit zranění, ale spíše vyslechnout a podpořit? Právě těmto otázkám
se věnovalo 14 dětí a mladých lidí, kteří se v sobotu 24. října 2026 zúčastnili
praktického semináře “CESTA bez paniky: První pomoc pro tělo i duši”,
pořádaného jesenickou pobočkou EUROTOPIA.CZ.
Seminář se uskutečnil v rámci projektu CESTA k lepší budoucnosti a současně
projektu “Next Step Vol. 2”, podpořeného Olomouckým krajem v oblasti prevence
kriminality. Propojil dvě důležitá témata – poskytování první pomoci při úrazech a
podporu člověka v náročných životních situacích. Program byl tentokrát otevřený již
dětem od 11 let, díky čemuž se podařilo propojit mladší i starší účastníky.
První část programu proběhla netradičně venku. Krásné podzimní počasí přímo
vybízelo k tomu, aby se účastníci z kanceláře vydali na krátkou procházku k
místnímu pumptracku. Zde už na ně čekala zdravotnická záchranářka Bc. Tereza
Schejbalová, DiS., která připravila stanoviště s modelovými situacemi první pomoci.
Velký úspěch mělo hned samotné maskování poranění. Pomocí speciálního
maskovacího těsta a barev si děti vytvářely realisticky vypadající rány, popáleniny a
další zranění. Už tato část programu se stala velkým zážitkem a pomohla navodit
atmosféru skutečných krizových situací. Následně se účastníci rozdělili do dvou
skupin. Zatímco jedna představovala zraněné, druhá měla za úkol poskytnout
pomoc. Poté si role vyměnili, aby si každý mohl vyzkoušet obě strany modelové
situace. První skupina zachránců se musela vypořádat hned se čtyřmi zraněnými – s
úrazem hlavy, střepem v noze, otravou léky a zlomeným nosem. Druhou skupinu
čekala bodná rána v oblasti břicha, předávkování kratomem a popálenina třetího
stupně. Všechna zranění se odehrávala současně, a to zcela záměrně. Přestože by
taková kombinace v reálném životě byla velmi nepravděpodobná, cílem bylo postavit
účastníky před situaci, ve které se musí společně domluvit, rozdělit si úkoly a
především rozhodnout, kdo potřebuje pomoc nejdříve. Záchranářka nechávala první
rozhodnutí na samotných účastnících. Teprve poté vstupovala do jejich postupu,
vysvětlovala správná řešení a poskytovala zpětnou vazbu. Součástí programu byla
také simulovaná komunikace s operačním střediskem zdravotnické záchranné
služby. Bylo zajímavé sledovat, jak se ve skupinách přirozeně objevovali vůdčí
jedinci, jak starší účastníci brali pod svá křídla ty mladší a jak se společně učili hledat
řešení. Právě schopnost komunikovat, spolupracovat a převzít odpovědnost patří
mezi důležité oblasti, na které se oba projekty zaměřují. Cílem samozřejmě nebylo
děti vystrašit. Naopak – umožnit jim v bezpečném prostředí zažít situace, se kterými
se mohou v životě setkat, a dodat jim větší jistotu, jak v takových chvílích
postupovat.
Po návratu do prostor jesenické pobočky přišlo vhod zahřátí horkým čajem a
čokoládou. Druhá část semináře už patřila tématu první duševní pomoci, kterým
účastníky provedl Bc. Jakub Hýbl, absolvent bakalářského studia psychologie.
Jakub dětem představil tři modelové příběhy mladých lidí, kteří se potýkají s různými
náročnými situacemi. Čtrnáctiletý Alex má velký strach z vystoupení před třídou,
šestnáctiletý Sam se v poslední době straní kamarádů, špatně spí a přestávají ho
těšit věci, které měl dříve rád. Sedmnáctiletá Niki zase na první pohled působí
spokojeně, přesto doma prochází těžkým obdobím, o kterém se bojí mluvit. Na
těchto příbězích děti společně hledaly odpovědi na otázky, jak poznat, že někdo
potřebuje podporu, jak s takovým člověkem mluvit a co mu může v těžkých chvílích
skutečně pomoci. Zároveň se zamýšlely nad tím, co v podobných situacích pomáhá
jim samotným. Velmi nás potěšilo, jak otevřeně se děti do diskuse zapojovaly,
nebály se vyjadřovat své názory a dokázaly se nad jednotlivými příběhy zamyslet.
Jakub je citlivě vedl k tomu, že pomoc nemusí vždy znamenat okamžité řešení
problému. Někdy může být prvním a velmi důležitým krokem už samotný zájem,
naslouchání a nabídka podpory. Setkání bylo zároveň příležitostí představit
dětem novou možnost pravidelné externí podpory, kterou bude Jakub v rámci
projektu CESTA k lepší budoucnosti poskytovat.
Seminář přinesl také jednu velmi příjemnou novinku. Poprvé se do aktivit projektu
zapojily děti z Dětského domova Černá Voda, který patří mezi spolupracující
zařízení projektu. Nechyběli ani účastníci z Dětského domova Jeseník, se kterým má
organizace již dlouhodobě navázanou spolupráci.
Potěšující bylo rovněž věkové složení skupiny. Společně se setkaly mladší i starší
děti, které dokázaly při praktických úkolech spolupracovat, vzájemně si pomáhat a
přinášet do společných diskusí různé pohledy a zkušenosti.
Seminář CESTA bez paniky tak nebyl pouze o nácviku první pomoci. Nabídl prostor
pro rozvoj samostatnosti, odpovědnosti, spolupráce i empatie. A především
připomněl, že umět pomoci druhému člověku je důležitá dovednost – ať už potřebuje
ošetřit zranění, nebo podpořit v těžké životní chvíli.
Akce byla realizována v rámci projektu CESTA k lepší budoucnosti,
spolufinancovaného Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu
Zaměstnanost plus (OPZ+), a projektu Next Step Vol. 2, finančně podpořeného
Olomouckým krajem z dotačního programu 08_01 – Dotační program pro sociální
oblast 2026, dotačního titulu 08_01_01 – Podpora prevence kriminality.
